Pozvánka: Výstava Nechtěné dědictví upozorňuje na ničení brněnské architektonické historie

Brno - Výstava Nechtěné dědictví je od 20. dubna otevřena veřejnosti. Zabývá se stavbami brněnských architektů, které podléhají přestavbám a demolícím, aniž by je odborníci zdokumentovali. Pro ty je také výstava nejzajímavější. „Většině návštěvníků náčrty moc neřeknou, ale ti, co se v architektuře orientují, jsou nadšení,” uvedla průvodkyně Lucie Bílková. Na začátku multimediální expozice musí návštěvník přejít po Dvořákových návrzích chráněných plexisklem. Tato cesta má v člověku vyvolat pocit, že si šlape po vlastním dědictví.

Výstava dále obsahuje originální plány, fotografie z průběhu stavby, řadu skic nebo rozhovor s umělcovou manželkou Ninou Dvořákovou. Ta dodala brněnskému muzeu architektovu osobní pozůstalost, která je základem celé výstavy. Expozice nemá pouze představit díla zesnulého architekta, ale také poukázat na aktuální téma postupného ničení jiných architektonických a uměleckých prací druhé poloviny 20. století. Podle tvůrců výstavy se tak smazává důležitá stopa moderních dějin Brna.

Mezi Dvořákovy projekty patří například internát India nebo budova u zastávky Komárov. Dále projektoval hotel Myslivna v Pisárkách, areály několika výzkumných ústavů nebo čelní budovu dnešního sídla Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Ta byla necelých patnáct let po jeho smrti stržena. „Ani jedna z uvedených Dvořákových staveb nepatří mezi památky," uvedla kurátorka výstavy Šárka Svobodová.

Hlavní část výstavy je přístupná do 2. července na Špilberku, další část pak ve vile Tugendhat a v kulturním prostoru Praha. Komentovaná prohlídka výstavy se bude konat 3. a 27. května, povede ji sama autorka Šárka Svobodová. Zájemci se také mohou 13. května zúčastnit prohlídky jedné z nejznámnějších Dvořákových staveb, hotelu Myslivna. Tu bude se Svobodovou komentovat také teoretik architektury Jan Tabor.